Vnitřní oznamovací systém a ochrana oznamovatelů

V souladu s čl. 7 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937
ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice„) Vám společnost PSK Brno s.r.o., IČ:  60724463, se sídlem Kabátníkova 105/2, Ponava, 602 00 Brno (dále jen „Společnost“) jako povinný subjekt podává informaci o zavedení a využívání kanálů a postupů pro interní oznamování, včetně postupů pro přijímání následných opatření dle Směrnice a Zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“).

  1. ROZSAH OSOB

Tento oznamovací systém je určen výlučně pro osoby, které pro Společnost vykonávají práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) Zákona, které se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností dozvěděli o protiprávní činnosti v Společnosti, která porušuje právní předpis spadající do jedné z oblasti vymezených Směrnicí a Zákona.

  1. PŘÍSLUŠNÁ OSOBA

Oznámení lze podat příslušné osobě, kterou je v rámci vnitřního oznamovacího systému je Zdeňka Turková.

  1. PODÁNÍ OZNÁMENÍ

Elektronicky na e-mailovou adresu: kodex@pskbrno.cz.

Telefonicky na telefonním čísle: +420 602 226 680, a to v pracovní dny od 8,00 hod do 15,00 hod.

Písemně na adresu Společnosti: Kabátníkova 105/2, Ponava, 602 00 Brno.

Osobně: po předchozí písemné nebo telefonické domluvě s příslušnou osobou.

V případě ústního oznámení (tj. osobní nebo telefonický rozhovor) pořídí příslušná osoba jeho zvukovou nahrávku nebo přepis. Odmítne-li oznamovatel pořízení nahrávky nebo přepisu, nesmí je příslušná osoba pořídit. V takovém případě bude o podaném oznámení učiněn pouze písemný záznam, který bude věrně zachycovat podstatu ústního vyjádření. Stejný postup se uplatní také tehdy, jestliže není možné z technického důvodu pořídit zvukovou nahrávku oznámení. Jak v případě pořízení přepisu oznámení, tak v případě sepsání záznamu o oznámení bude oznamovateli umožněno, aby se k němu vyjádřil a toto vyjádření se k přepisu či záznamu přiloží.

V případě, že oznamovatel podá oznámení prostřednictvím jiných interních komunikačních kanálů než shora výslovně uvedených (např. prostřednictvím datové schránky), Společnost nemůže garantovat ochranu totožnosti oznamovatele a informací uvedených v oznámení v souladu se Směrnicí a Zákonem.

Pro oznámení podezření na protiprávní jednání lze nicméně využít i další komunikační kanály:

  • Externí oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti – https://oznamovatel.justice.cz/.
  • Oznamovatel má v souladu se Směrnicí a Zákonem možnost podat oznámení uveřejněním (například prostřednictvím sociální sítě, příspěvku v médiích či na internetových stránkách). Uveřejnění by však mělo být využívané pouze ve výjimečných případech definovaných Směrnicí a Zákonem, kdy není možné dosáhnout účelu oznámení využitím standardních kanálů (vnitřního oznamovacího systému či externího oznamovacího systému). Naplnění podmínek pro uveřejnění oznámení bude záležet na subjektivním posouzení oznamovatele, nicméně vyjde-li později najevo, že podmínky v daném případě naplněny nebyly, bude oznamovatel za své jednání odpovědný podle příslušných právních předpisů (v rovině soukromoprávní se vůči němu může dotčená osoba dovolávat nároků vyplývajících zejména z práva na ochranu osobnosti a v rovině veřejnoprávní by se mohlo jednat např. o postih pro trestný čin pomluvy podle § 184 trestního  zákoníku, křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku nebo šíření poplašné zprávy podle  § 357 trestního zákoníku).
  • U podezření ze spáchání některého z trestných činů neuvedených v § 368 trestního zákoníku (podání oznámení dle Směrnice a Zákona nezbavuje oznamovatele oznamovací povinnosti dle daného ustanovení trestního zákona), či podezření ze spáchání přestupku má oznamovatel na výběr, zda toto učiní prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, externího oznamovacího systému, nebo přímo orgánu veřejné moci příslušného k přijímáni oznámení podle jiných  právních předpisů (v případě trestního oznámení jde o policejní orgán a státního zástupce, v případě oznámení přestupku jde o věcně a místně příslušný správní orgán), když pouze uvedené orgány jsou kompetentní k posouzení skutečnosti, zda došlo k naplnění skutkové podstaty trestního činu, nebo přestupku.

Oznamovatel by měl v ideálním případě postupovat tak, že své oznámení podá nejprve interně u Společnosti. Takový postup je oboustranně výhodný. Společnost má možnost na zjištěná podezření bezprostředně reagovat mnohem efektivněji nežli jiné orgány a zabránit tak hmotným škodám či poškození své pověsti. Tento postup je výhodný i pro oznamovatele, který dosáhne vyřešení problému s minimálním právním rizikem vyplývajícím např. z neoprávněného uveřejnění oznámení. V případě, že takovýto interní oznamovací kanál není funkční nebo se oznamovatel domnívá, že jeho oznámení nebude prošetřeno, nebude chráněna jeho identita a hrozila by mu odvetná opatření ze strany Společnosti, má možnost své oznámení také podat přímo prostřednictvím externího oznamovacího systému, který zřídilo Ministerstvo spravedlnosti ČR. Podání oznámení tímto způsobem není podmíněno podáním oznámení prostřednictvím interního oznamovacího systému.

  1. POVINNOSTI OZNAMOVATELE

Oznamující osoba by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení, měla mít pádný důvod se domnívat, že jí oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takové jednání může být sankcionováno.

Při získání dokladů dokládajících oznamované skutečnosti by se oznamovatel neměl dopustit jednání, které by mohlo mít charakter trestného činu.

Oznamovatel by měl jednat ve veřejném zájmu a v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti.

Oznamovatel by měl být schopen identifikovat, jaké oblasti se protiprávní jednání týká (viz níže oblasti protiprávních jednání a výjimky z možnosti oznámení) a promyslet, jaké ověřitelné informace o ohlašovaném protiprávním jednání může poskytnout. Rozsah a kvalita poskytovaných informací mohou pozitivně ovlivnit způsob prošetření oznámení.

  • PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ

Ve veřejném sektoru se velmi často hovoří o „oznamování korupce“, ale jedná se o fakticky velmi nepřesné zúžení oblasti, které se oznámení může týkat a u níž je jejich oznamovatelem dle Směrnice a Zákona poskytována ochrana.

Zákon pro tento účel uvádí tyto oblasti:

  1. finančních institucí, finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
  2. daně z příjmů právnických osob,
  3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  4. ochrany spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky,
  5. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
  6. ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
  7. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
  8. zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb a hospodářské soutěže,
  9. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
  10. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
  11. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
  12. fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.
  • VÝJIMKY

Bude-li oznamovatel mít oprávněné důvody se domnívat, že oznámení je nezbytné pro odhalení protiprávního jednání, nepovažuje se oznámení za porušení bankovního tajemství, smluvní povinnosti mlčenlivosti, povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu ani povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost, s výjimkou povinnosti

  1. zachovávat ochranu utajovaných informací a informací, jejichž vyzrazení by zjevně mohlo ohrozit probíhající trestní řízení nebo ochranu zvláštních skutečností podle zákona upravujícího krizové řízení,
  2. mlčenlivosti při výkonu činnosti
  3. notáře, notářského kandidáta a koncipienta,
  4. státního zástupce, asistenta a právního čekatele,
  5. advokáta a advokátního koncipienta,
  6. soudního exekutora, exekutorského kandidáta a koncipienta,
  7. soudce, asistenta soudce a justičního čekatele, nebo
  8. zaměstnance notáře, soudního exekutora, advokáta a zaměstnance společnosti, prostřednictvím které advokát vykonává advokacii jako společník podle jiného zákona upravujícího výkon advokacie, nebo obdobné zahraniční společnosti, nebo další osoby, která se v rámci takové společnosti podílí na poskytování právních služeb;
  9. mlčenlivosti při poskytování právní pomoci v řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem veřejné správy, nebo
  10. mlčenlivosti při poskytování zdravotních služeb.

Oznámení a jednání oznamovatele v souvislosti se zjišťováním informací, které se později staly obsahem oznámení, se nepovažuje za porušení smluvní nebo zákonné povinnosti, s výjimkou případů, kdy je jednáním v souvislosti se zjišťováním takových informací spáchán trestný čin; to neplatí, pokud oznamovatel neměli oprávněný důvod se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení protiprávního jednání.

Za oznámení se nepovažuje část oznámení, která obsahuje

  1. informace, jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky; podstatným bezpečnostním zájmem České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí
  2. svrchovanost, územní celistvost a demokratické základy České republiky,
  3. vnitřní pořádek a bezpečnost, včetně kritické infrastruktury a informačních systémů veřejné správy,
  4. ve větším rozsahu životy a zdraví osob,
  5. ochrana informací o veřejných zakázkách v oblasti obrany nebo bezpečnosti, ledaže je zadávání těchto zakázek upraveno předpisem Evropské unie,
  6. plnění mezinárodních závazků v oblasti obrany,
  7. významné bezpečnostní operace, nebo
  8. bojeschopnost ozbrojených sil České republiky;
  • informace o činnosti zpravodajských služeb České republiky, nebo
  • informace, jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo práva obdobného zpovědnímu tajemství ).
  • OCHRANA OZNAMOVATELE

Odvetnému opatření nesmí být vystaven oznamovatel ani

  1. osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti,
  2. osoba, která je ve vztahu k oznamovateli osobou blízkou,
  3. osoba, která je zaměstnancem nebo kolegou oznamovatele nebo osoba v obdobném postavení,
  4. osoba oznamovatelem ovládaná,
  5. právnická osoba, v níž má oznamovatel účast, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,
  6. právnická osoba, jejíhož voleného orgánu je oznamovatel členem, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,
  7. osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost,  
  8. svěřenský fond, jehož je oznamovatel nebo právnická osoba podle písmen e) nebo f) zakladatelem nebo obmyšleným nebo ve vztahu k němuž jsou oznamovatel nebo právnická osoba podle písmen e) nebo f) osobou, která zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. 

V případě anonymního oznámení náleží oznamovateli od okamžiku, kdy jejich totožnost vyjde najevo.

Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo osoby uvedené výše byli vystaveni odvetnému opatření. 

Ochrany před odvetným opatřením se nemůže domáhat osoba, která podala vědomě nepravdivé oznámení.

Oznamovatel a osoba výše uvedená mají právo na přiměřené zadostiučinění, byla-li jim odvetným opatřením způsobena nemajetková újma.

Práva na ochranu před odvetným opatřením se nelze vzdát.

  • OCHRANA IDENTITY OZNAMOVATELE

Do vnitřního oznamovacího systému Společnosti je přístup umožněn pouze speciálně pověřeným zaměstnancům (tzv. příslušným osobám), kteří mají povinnost vždy chránit identitu oznamovatele. Totožnost oznamující osoby nesmí být sdělena bez jejího výslovného souhlasu nikomu dalšímu. Povinnost zachovávat důvěrnost se netýká pouze totožnosti oznamující osoby, ale vztahuje se i na jakékoli další informace, z nichž by bylo možné přímo či nepřímo určit její identitu. Výjimkou z uvedeného pravidla je pouze situace, kdy totožnost oznamovatele bude nutné sdělit orgánům vyšetřujícím trestnou činnost, ovšem i o této skutečnosti musí být oznamovatel vyrozuměn.

  1. VYŘÍZENÍ OZNÁMENÍ

Do 7 kalendářních dnů oznamovatel obdrží potvrzení, že oznámení bylo přijato a nejpozději do 3 měsíců od zaslání potvrzení obdrží vyrozumění o vyřízení oznámení.

  • PROŠETŘENÍ OZNÁMENÍ

Po přijetí oznámení bude vždy posuzována důvodnost podaného oznámení a v případě, že je oznámení vyhodnoceno jako odůvodněné, bude pověřenou osobou Společnosti jako subjektu, kterého se oznámení týká, doporučeno opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu. V odůvodněných případech mohou být závěry prošetření postoupeny také jako podnět orgánům činným v trestním řízení nebo inspektorátům práce, popř. jiným příslušným orgánům.